Minerály

obrázek.jpg, 84kB

Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická a která vznikla jako výsledek geologických procesů. Některé obecnější definice ji nedefinují jako produkt geologických procesů, ale jako produkt přírodních procesů na Zemi nebo na jiném kosmickém tělese. V přírodě je známo přes 4 900 minerálů a každým rokem bývá objeveno kolem 50 dalších. Častý výskyt se dá přiřknout jen cca 300 minerálům a pro tvorbu hornin je významných jen několik desítek.

Minerály mají množství fyzikálních a chemických vlastností, pomocí nichž je lze identifikovat. Z fyzikálních vlastností se nejprve zkoumá barva, lesk a vzhled (habitus). Pak se určuje tvrdost, specifická hmotnost – hustota a barva vrypu. Štěpnost a lom bývají převážně dobře viditelné zejména na čerstvém úlomku minerálu. Chemické vlastnosti jsou základem dělení minerálů (viz nahoře). Chemické vlastnosti závisí na chemickém složení a krystalové struktuře. Nejdůležitější chemickou vlastností je samozřejmě samotné chemické složení vyjádřitelné formou vzorce.

Některé výjimky definici minerálu porušují, přesto jsou ale za minerály tradičně pokládány.
Za minerály se tedy považují mimo jiné i:


Mohsova stupnice tvrdosti vyjadřuje schopnost jednoho materiálu rýt do druhého. Byla vytvořena německým mineralogem Friedrichem Mohsem a slouží pro určení tvrdosti látek.

Tvrdost Minerál Barva Absolutní tvrdost
1 Mastek Bílá, zelenavá 1
2 Sádrovec Bezbarvá, podle příměsí 3
3 Vápenec Bílá 9
4 Fluorit Různá 21
5 Apatit Zelená, hnědá, světle fialová 48
6 Živec Světle žlutobílá, nahnědlá 72
7 Křemen Rozmanitá 100
8 Topaz Čirá, vínově žlutá 200
9 Korund Bezbarvá, šedá, modrá 400
10 Diamant Bezbarvá 1600

Zdroj: https://cs.wikipedia.org